MEDAILE SPOJUJE NÁRODY Česko-německý projekt
Jablonec nad Nisou je známý svou tradicí bižuterní výroby.
S ní a zejména s odbornou uměleckoprůmyslovou školou byl spjat i vznik Vyšší odborné školy specializované na raženou medaili a minci v roce 1996. V rámci zpřístupňování dlouho opomíjené předválečné historie města vytvořili studenti školy i řadu návrhů medailí „otců města“, zachycujících významné představitele – starosty, architekty – Jablonce.
Asi před deseti lety si vynikající rytec Anselm Roskovec, tehdejší pedagog VOŠ, posteskl, že stále vznikají medaile pro otce města, tedy muže. Ale bylo by pěkné udělat i medaili s nějakou ženou - jenže kdo je vlastně „matkou města“? Odpověď je jednoduchá: svatá Anna, patronka původního farního chrámu. Od té doby jsme usilovali o vytvoření medaile pro ni. Dalším zajímavým impulsem bylo uzavření dohody o přátelství mezi bavorským městem Kaufbeuren a Jabloncem nad Nisou v roce 2009. U Kaufbeurenu, historického švábského městečka se soukenickou minulostí, nalezly po válce nový domov tisíce obyvatel vysídlených z Jablonce. Na profesním základě (bižuterní výroba) shromáždil někdejší Jablonečany bezprostředně po skončení války ing. Erich Huschka pocházející z Nové Vsi u Jablonce. Místo pro založení nové sklářské a bižuterní v Bavorsku nakonec našel v demilitarizované továrně na výrobu třaskavin, která ležela v bezprostřední blízkosti Kaufbeurenu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.
Osvobozené Československo
Oběh platidel po druhé světové válce
Stará národohospodářská poučka praví, že přes měnu lze nejsnadněji a nejúčinněji vysávat porobenou zemi a Československo je toho zdárným příkladem. Otázkou obnovení poškozeného hospodářství se s blížícím koncem války stále intenzivněji zabývala exilová vláda v Londýně pod vedením Dr. Edvarda Beneše. Potíže, se kterými se tehdejší vedení muselo potýkat, však vychází už z předmnichovského vývoje.
Od Mnichova k Protektorátu
Po nástupu nacistů k moci a jejich narůstající agresi vůči okolním zemím se československé úřady od poloviny třicátých let začaly zabývat otázkou válečně-hospodářských příprav pro případ ozbrojeného konfliktu. V rámci nich rostly investice do armády na modernizaci výzbroje, školení mužstva či budování rozsáhlého systému pohraničních pevností. Prostředky se dílem hradily z řádných státních příjmů a částečně čerpáním půjček lombardováním státních cenných papírů (půjčka obrany státu, pokladniční poukázky). V roce 1938 se stát rozhodl splatit svůj státovkový dluh vůči centrální bance a současně financovat válečné výdaje tiskem nekrytého oběživa, díky čemuž byly stávající bankovky po 50 a 100 Kč prohlášeny za státovky. Jejich převzetím stát získal více než 3,7 mld. Kč, z nichž 2 miliardy použil na úhradu státovkového dluhu a jednu miliardu na splacení dluhu u Národní banky. Zbytek byl určen na krytí dalších závazků a případné budoucí mobilizační výdaje.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
