Rady pro začínající sběratele mincí a bankovek (7) U chovávání bankovek
V tomto čísle se s naším seriálem pro začínající sběratele rozloučíme. Doufáme, že všechny základní informace jsme vám předali.
Pokud jste nechytili všechna čísla, upozorňujeme, že tento seriál vyšel i jako brožurka, která volně v prodeji. S praktickými radami ale budeme pokračovat i v dalších číslech.
Zachovalosti bankovek
Setkáte-li se s bankovkami z oběhu, máte pramalou šanci, že budou dobře zachovalé. Oproti mincím jsou papírové peníze mnohem chatrnější a náchylnější ke zkáze. Pro mnoho sběratelů je poničení důkazem toho, že peníze obíhaly, a mají pro ně osobité kouzlo. Sbírejte libovolnou kvalitu, nicméně myslete na to, že pokud byste chtěli někdy nějaké bankovky zpeněžit, určuje jejich cenu hned několik faktorů. Mezi nimi je i zachovalost. Většina sběratelů se zajímá pouze o bankovky z prvních dvou příček následující tabulky, především pak o UNC bankovky. Ovšem jsou samozřejmě výjimky. Některé bankovky jsou tak vzácné, že vám i za kvalitu 4 zájemci snesou modré z nebe.
Zachovalost exemplářů a posouzení jejich kvality je z části subjektivní záležitost. Doporučujeme řídit se zkušenostmi a vlastním citem. Pokud vám jedno z toho chybí, raďte se o nákupech raději s odborníky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011
NEZNÁMÝ TYP SLEZSKÉ GREŠLE Leopolda I. ročníku 1669 z opolské mincovny
Grešle (z něm. Gröschel = grošíček) byla původně stříbrná mince o průměru 1516 mm, hmotnosti přibližně 0,5-0,7 g s velmi nízkým obsahem drahého kovu.
Na aversu je vyobrazen císařský dvojhlavý orel s rakousko-burgundským štítkem na prsou.1 Na reversu dominuje vyobrazení říšského jablka, v jehož spodní polovině je pod obroučkou označení hodnoty mince.
Číslice 3 informuje o tom, že hodnota grešle se rovnala ¾ krejcaru. Kříž na vrcholu jablka rozděluje letopočet a dvě dvojčíslí. Podle některých autorů se grešlím hovorově či hanlivě říkalo trojník. Již v průběhu první poloviny 16. století se v některých německých zemích a městech razily drobné mince nazývané „Dreier (= trojník)“. Jako grešle byly od roku 1559 označovány drobné německé mince, kterých se počítalo 84 na tolar. Postupně tato drobná německá mince pronikala do Polska a Slezska, kde se stala oblíbeným platidlem. V zemích Koruny české se mince nazývané grešle začaly razit za vlády Ferdinanda II. na přelomu let 1623/1624 a měly nahradit znehodnocené drobné mince kiprové měny. První ražby nesly letopočet 1624 a jejich ražba probíhala výhradně ve slezských mincovnách. V lidovém podání byly trojníky německy mluvícími obyvateli označovány jako „Fledermäuse“.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
