200. VÝROČÍ ZALOŽENÍ NÁRODNÍHO MUZEA
Pamětní mince 200 Kč 2018 II
Druhou pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2018 je mince ke 200. výročí založení Národního muzea, kterou vydala Česká národní banka 5. září 2018 na základě vyhlášky č. 146/2018 Sb. Netradičně nebyl emisní den stanoven na dobu předcházející samotnému výročí, které v tomto případě připadá na 15. dubna 2018, ale na přání Národního muzea až na dobu předcházející částečnému zpřístupnění Historické budovy po její rekonstrukci, které se uskutečnilo 28. října 2018.
Národní muzeum je nejvýznamnější česká muzejní instituce s největším sbírkovým fondem, ale také významná vědecko-výzkumná instituce v oborech několika přírodních a společenských věd. Za založení Národního muzea je považován 15. duben 1818, kdy bylo zveřejněno provolání „Vlasteneckým přátelům věd“ na slavnostním shromáždění představitelů tzv. zemskovlastenecké šlechty v sídle Zemského úřadu v Praze
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2018.
Heraldika na mincích a medailích (2) Středověk – krása střídmosti a sdělnosti
Pro heraldiku bylo celé 14. a částečně i 15. století zlatým věkem.
Erby byly vytvářeny a užívány s respektem a přirozeným vkusem. Tomu také odpovídala péče věnovaná jejich provedení. Obsah i forma byly v rovnováze. To všechno platilo také pro mincovní obrazy. Jejich umělecká úroveň snese bez potíží srovnání se znaky na gotické architektuře, v knižní i na nástěnné malbě, na tapiseriích i na dílech uměleckého řemesla.
Jednoho zimního dne roku 1300 přijal král Václav II. na pražském hradě svého kancléře Petra z Aspeltu provázeného třemi cizinci. Kancléř, jinak také basilejský arcibiskup a vynikající diplomat, byl pro krále Václava, předposledního Přemyslovce na českém trůnu, nenahraditelným rádcem. Také toho dne přicházel v závažné věci. Na řadě byla mincovní reforma, kterou kancléř pomáhal připravovat. Král věřil, že Rinieri, Appardi a Cino, tři odborníci z Florencie, které Petr z Aspeltu angažoval, odevzdají dobrou práci. A nezklamal se. Ještě v červnu téhož roku byla zaražena jeho „věčná mince“ pražský groš.
Nové platidlo sice nebylo věčné, razilo se však takřka 250 let a jeho význam byl už na počátku mimořádný. Pražský groš se stal jedním ze symbolů politické a ekonomické síly Českého království ve 14. století. Tomu odpovídala i výtvarná podoba mince. Šťastně se v ní snoubily umělecké vlivy italské a francouzské, tedy ne už jen německé, jako v minulém století. Razidla byla prací italských mistrů a inspirací byl francouzský groš z Tours.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
