Karel Schwarzenberg Setkání generací
Bitva u Lipska se stala největším střetem napoleonských válek.
Zapojilo se do ní na půl milionu vojáků různých národností a právem proto bývá označovaná jako Bitva národů. Historickou událost připomíná stříbrná a zlatá ražba Pražské mincovny. Na lícní straně je zobrazen velitel vítězných koaličních sil Karel Filip Schwarzenberg, zakladatel orlické větve rodu Schwarzenbergů. Patronem ražby se proto stal Karel Schwarzenberg, který patří do stejné rodové linie. Sádrovou předlohu pro ražbu vytvořil akademický malíř Karel Zeman.
Slavnostní prezentace ražby, upomínající na bitvu u Lipska, se uskutečnila v prodejní galerii Pražské mincovny u Prašné Brány v Praze. Karel Schwarzenberg na místo úterní ceremonie dorazil v několikaminutovém předstihu, snad aby stihl prohlídku dalších vzácných vystavených exponátů. Zajímal se především o tituly tematicky spojené s českou historií, jeho pozornost ale zaujala také měděná medaile, kterou Pražská mincovna razí na podporu obnovy vyhořelého Libušína. „Na obnovu této památky rád přispěji,“ pronesl Schwarzenberg a jeden z těchto medailonů si hned zakoupil.
Pak už došlo na slavnostní odhalení pamětní ražby nazvané Bitva národů u Lipska. Její lícní straně dominuje portrét Schwarzenbergova předka polního maršála Karla Filipa I. Ten u Lipska velel spojeným silám Rakouska, Pruska, Ruska a Švédska o síle 330 tisíc mužů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.
HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (14) Historizmus – nostalgie a bezradnost
Vyčerpaný empír dožíval v novostavbách úředních objektů. Tam, alespoň podle mínění estétů, bylo v polovině 19. století jeho místo.
V minulosti, v okamžiku zralém pro slohovou proměnu, byl vždy k dispozici nový sloh, který se už nějaký čas snažil vytlačit ten starý. Tentokrát ale žádný nebyl na obzoru. „co bude dál?“, ptali se ti, kteří chtěli být kultivovaní a zároveň moderní.
Kníže Metternich se lehce uklonil. Tvář zkušeného diplomata neprozradila jakékoli pocity. Císař mu právě oznámil, že už nadále nebude potřebovat jeho služeb. Vše podstatné bylo řečeno, audience skončila. Toho březnového dne roku 1848 odcházela se všemocným kancléřem celá epocha. Když pak kníže sledoval z okna kočáru dozadu ubíhající vídeňské ulice, neušly mu nenávistné pohledy a zaťaté pěsti. Od samého začátku převratného roku 1848 následovaly v rychlém sledu revoluce v Itálii, Francii, Německu a nakonec i v Rakousku. Jejich iniciátorkou a hlavní silou byla liberální buržoazie, požadující konstituční stát a demokracii. Politicky aktivní obyvatelé českých zemí tyto požadavky sdíleli, ale jejich provedení komplikovaly národnostní rozpory a různý stupeň vývoje národů monarchie.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
