Jan Rolenc Specialista na slezské mince
K velkým znalcům historie slezského mincovnictví patří teprve čtyřiadvacetiletý student Jan Rolenc z Havířova.
O numismatiku se začal zajímat už v dětství, na slezské ražby se specializuje od roku 2008.
Sběratelství v jeho pojetí není pouhé statické hromadění mincí. Numismatik má mít především znalosti: o místě a době vzniku mince, o technologii tehdejší v ýroby i o historických
souvislostech. To jsou pravidla, kterými se řídí student Slezské univerzity v Opavě Jan Rolenc. Sběratelství považuje za dynamický koníček, a proto, v ybaven fotoaparátem
a poznámkov ým blokem, neváhá v yrážet do širokého okolí, aby navštěvoval historické objekty nebo pátral v zaprášených archivech. „Už jako dítě jsem obdivoval zahraniční mince, které vozili z dovolených většinou strýcové. Zlom nicméně nastal před osmi lety, kdy v Havířově otevřeli numismatickou prodejnu, a já jsem byl šokován, že třeba vídeňské feniky,
mince z patnáctého století, se dají pořídit za pouhou stokorunu,“ zavzpomínal na událost, která odstartovala jeho odborný zájem. Právě zmíněné „drobáky“ se staly základem Janovy první sbírky, z níž mu ovšem dnes už mnoho nezbylo.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012
500. VÝROČÍ VYDÁNÍ KLAUDYÁNOVY MAPY
Pamětní mince 200 Kč 2018 I
První pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2018 je ražba k 500. výročí vydání Klaudyánovy mapy, kterou vydala Česká národní banka 28. února 2018 na základě vyhlášky č. 15/2018 Sb.
Klaudyánova mapa je nejstarším známým kartografickým zobrazením Čech. Jejím autorem byl lékař, knihtiskař a podporovatel Jednoty bratrské Mikuláš Klaudyán, vlastním jménem Kulha z Mladé Boleslavi. Dřevěnou tiskovou desku nechal zhotovit Klaudyán v roce 1517 v dílně Jeronýma Höltzela v Norimberku. Z ní byla v roce 1518 vytištěna v následujícím roce mapa k dosud ne zcela jasnému účelu, snad jako pomůcka pro poutníky cestující do Říma. Klaudyánova mapa je považována za počátek české kartografie a současně je první samostatně tištěnou mapou středoevropské země. Vlastní mapa je umístěna v dolní třetině tiskového listu a znázorňuje pohoří, řeky, lesy, hlavní zemské stezky s vyznačením vzdálenosti v mílích a 280 českých hradů a měst. V horních dvou třetinách doplňuje mapu obrazová, textová a heraldická výzdoba. Nahoře uprostřed je zobrazen král Ludvík Jagellonský a znaky zemí, v nichž titulárně vládl. Pod nimi jsou náboženské mravoučné výjevy a texty a pět řad znaků zemských hodnostářů a měst. Alegorický vůz s cestujícími, tažený dvěma spřeženími na opačné strany, je předmětem badatelského zájmu a snad symbolizuje rozhádanost tehdejší společnosti. Téměř kompletně dochovaný originální výtisk, majetek Biskupství litoměřického, je uložen ve Státním oblastním archivu v Litoměřicích.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
