ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (37) Jídelní známky II
V minulé části byly popsané známky, o jejichž účelu vypovídaly na nich uvedené legendy, např. Abonnement či Speise Mark nebo oběd v předplacení, někdy doprovázené vyobrazeným talířem s pokrmem.
Další větší skupinou jídelních známek jsou známky hostinců, na kterých je pouze vyobrazený příbor. Vznik většiny z nich lze pravděpodobně vročit do období od posledního kvartálu XIX. století do první sv. války, v ojedinělých případech ještě do raného období první republiky. Jde již o moderně zhotovené známky, při jejichž ražbě byla užívána rubní razidla z nabídky ražebny, proto se motivy opakují u známek různých vydavatelů.
Známek s příborem je známá řada typů. Starším ražbám je společné uspořádání obrazu – na vrchu je obyčejně lžíce směřující většinou koncem na 12 h, pod ní nůž čepelí na 2 h a dole vidlička hroty na 10 h. Přehled základních typů je na vyobrazení č. 1. Jak vidno, vyskytují se ozdobná rámovaní se šesti či sedmi obloučky, čtyřpásy, perlové kruhy někdy v kombinaci s hladkými kruhy a také několik atypických rubních typů známých v současnosti pouze z jediné známky. V kontextu účelových známek střední Evropy se zdá, že z ikonografického hlediska je tato skupina pravděpodobně ryze česká. V Menzelově katalogu známek s německou legendou nejsou jídelní známky s příborem žádné, kromě dvou pražských1. Příbor je na německých ražbách vyobrazen pouze na několika známkách sloužících jako zálohy při jeho zapůjčení.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2017.
SVEDECTVO NEPOKOJNÝCH ČASOV
Poklad z Mojmíroviec
Niekedy stačí naozaj málo, aby človek objavil vzácny poklad a dostal sa tak do povedomia nielen svojej obce či komunity, ale aj krajiny a národa. K takejto udalosti došlo jedného slnečného letného dňa v roku 1967, kedy pán Pavol Rajčáni, občan Mojmíroviec žijúci v dome č. 268, oral za obcou v polohe „Pod prielohmi“.
V hĺbke asi 50 cm objavil pán Pavol Rajčáni jeden z najvzácnejších pokladov nájdených na Slovensku. Po vyoraní zozbieral jeho obsah a vzal si ho domov. V jeho držaní zostali predmety ďalšie dva roky, kedy sa o ňom dozvedeli v Archeologickom ústave v Nitre. Pán Rajčáni neváhal ani na chvíľu a ako svedomitý občan poklad odovzdal. Ten bol krátko nato prevezený do Slovenského národného múzea-Historického múzea, kde sa nachádzalo jediné špecializované pracovisko zamerané na numizmatiku, štúdium mincí. Žiaľ, napriek výnimočnosti, zostal poklad zavretý v trezoroch múzea a pozabudlo sa na naň dlhé desaťročia. Tento stav trval do dnešných dní, kedy sme tu, aby sme tento dlh voči našim predkom splatili a ich odkaz v podobe pokladu vyniesli na svetlo, kam právom patrí. K tomuto cieľu má napomôcť nielen tento krátky článok, ale aj výstava o náleze a monografia o poklade. Teraz sa však venujeme tomu, prečo je pre nás taký významný a zaujímavý.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU