UPOZORNĚNÍ: Během svátků 1.5. a 8.5. máme zavřeno. Více na otevírací doba.
Zlato Mince



Kalendárium 2012 stříbro

Kalendárium je výjimečný program Pražské mincovny. Na reliéfu pamětnich medailonů z drahých kovů představuje mimořádné osobnosti a momenty české i evropské historie.

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

O chronologii pražských grošů Václava II.
Václav II., šestý a předposlední český král z rodu Přemyslovců patří mezi nejznámější české panovníky.

Vděčí za to nejen svému původu jako syn jiného velice dobře známého českého krále, krále železného a zlatého, Přemysla II. Otakara, se kterým je často srovnáván, ale i své vládě, jejíž hodnocení není jednoduché.

Podle soudobých písemných památek, Zbraslavské kroniky a Kroniky tak řečeného Dalimila byl Václav II. zejména velice zbožný a podle toho také žil. Obě díla jsou však tendenční, i když každé z jiného důvodu. Autory Zbraslavské kroniky byli dva opati Zbraslavského kláštera, který Václav II. založil, a tak je zde král líčen téměř jako svatý. Autor druhé kroniky, jímž je patrně Petr I. z Rožmberka (TJD), popisuje vládu Václava II. z pohledu vysoké české šlechty, které se nelíbila. To si ale autor nemohl dovolit přímo napsat, a tak napsal, že král pro své mnišství zanedbává své povinnosti, odsouvá české šlechtické předáky a dvůr ovládají cizinci. Místo něj vládnou pověření úředníci a ne vždy spravedlivě.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2011



Záhadné grešle Karla VI.
Mince z let 1718 a 1719 se značkou M–B

Značka složená z písmen M a B je v numismatické literatuře spojována s ražbami grešlí ve slezské mincovně v Břehu. Používala se v době v době, kdy Slezsko stále ještě bylo součástí zemí Koruny české. Své mince včetně grešlí v Břehu v průběhu čtyř desetiletí postupně razili tři habsburští panovníci, kteří nejenže dosedli na císařský trůn, ale současně ve výčtu jejich titulů nechyběl titul Bohemiae Rex – český král. Byli to Leopold I. a jeho synové Josef I. a Karel VI.

Pokusme se na úvod nejprve alespoň stručně zrekapitulovat základní informace o mincovně v Břehu (Brzeg, Brieg). Tato slezská mincovna zřízená v LehnickoBřežském knížectví razila na přelomu 13. a 14. století dvoustranné stříbrné mince nazý vané kvartníky. Později, ve druhé polovině 14. století a počátkem 15. století se v Břehu razily knížecí haléře. Potom se mincovna na delší čas odmlčela. Ražba v Břehu byla obnovena až v první čtvrtině 17. století. Bylo to poté, co kníže Jan Kristián zvaný Břežský (1621-1639) začal razit vlastní minci. Jednou z mincoven, kterou k tomuto účelu v yužíval, byla obnovená mincovna v Břehu. Po třech letech intenzivní ražby však byla mincovna spolu s ostatními téměř na třicet let uzavřena.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2015.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

NEAKTIVNÍ COOKIES

Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.
©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...