Bhútán Stručné poznámky k notafilii
V úvodu je potřebné vzpomenout vývoje bhútánského monetárního systému. Základní měnovou jednotkou je 1 ngultrum.
Ten byl zaveden v roce 1974, kdy vystřídal bhútánskou rupii. Bhútánská rupie byla v paritě s indickou rupií (viz dále), která v Bhutánu obíhala společně s rupií bhútánskou.
V roce 1928 se začala razit mince v hodnotě půl bhútánské rupie, označována jako 1 tikčung. Podobnou mincí byla zlatá mince 1 sertum, která odpovídala 100 bhutánským rupiím (v téže paritě indickým rupiím). Byla určena výhradně sběratelským účelům.
Prvním emitentem bankovek Bhutánu byl Royal Government of Bhutan.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013.
Alžběta Slámová: Medailérství je škola na celý život Mistři české numismatiky
Čtyřiadvacetiletá výtvarnice Alžběta Slámová patří k výrazným talentům nastupující generace mladých českých medailérů. Její první ražbou se stala plaketa, kterou navrhla v roce 2011 jako součást své diplomové práce.
Už o rok později se zařadila po bok umělců zapojených do programu Kalendárium Pražské mincovny s medailony věnovanými založení Tělocvičné jednoty pražské a památce Antonína Langweila. Rodačka z Jablonce nad Nisou své umělecké sklony nepromítá pouze do nízkého reliéfu: zabývá se také grafikou a miluje vážnou hudbu, která se jí stala životní zálibou i prostředkem k relaxaci. Jako houslistka působila Alžběta v řadách Jabloneckého komorního orchestru.
Kde jste brala inspiraci při tvorbě návrhu pro medaili, která připomíná Antonína Langweila?
Nejdříve jsem samozřejmě použila internet, jako nejdostupnější pramen informací. Výhodou je, že Langweilův model Prahy byl digitalizován, takže jsem si ho mohla virtuálně prohlédnout. Samotná Praha, průhledy mezi krásnými budovami, její věže a brány mi nabídly kompoziční řešení na výšku, které je použito u obou stran.
Popište prosím svůj návrh.
Portrét Antonína Langweila i motiv Prahy se odehrávají v obdélníkovém pásu probíhajícím středem medaile. Čisté plochy, které oba motivy ohraničují, symbolizují hladkou plochu papíru, se kterým Antonín Langweil den co den přicházel do styku, ať už jako kreslíř či grafik, především však jako trpělivý architekt papírového modelu Prahy.
Při modelování jsem se inspirovala jeho vlastními autoportréty, které se nám dochovaly.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
