Světové investiční mince (5) Maple Leaf
Investiční zlato je díky své schopnosti uchovávat vysokou hodnotu v malém objemu oblíbené prakticky po celém světě.
Vedle poněkud uniformních slitků je dodáváno také ve formě ražených mincí. V tomto dílu seriálu, který mapuje nejslavnější investiční mince světa, se opět podíváme za Atlantik. Tentokrát do Kanady.
Maple Leaf je další světově známou a běžně dostupnou zlatou investiční mincí. Od roku 1979 ji razí královská mincovna The Royal Canadian Mint (RCM) ve Winnipegu. Po jihoafrickém Krugerrandu, který vznikl v roce 1967, je to tedy druhá nejstarší moderní investiční mince.
Přesto se její výrobce chlubí primátem. Maple leaf je totiž první investiční zlatou mincí raženou v čistotě 999/1000 Au. Od roku 1983 se pak standardně objevuje v kvalitě dokonce ještě vyšší: 999,9/1000 Au.
Podobně jako například rakouský Wiener Philharmoniker neobsahuje žádné příměsi, které by ovlivňovaly její barvu ani další fyzikální vlastnosti. Jedná se prakticky o ryzí čtyřiadvacetikarátové zlato.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
Emise C II Nevydané bankovky a státovky
V průběhu a především po skončení druhé světové války se v československém peněžním oběhu
vyskytovalo hned několik vzorů papírových platidel.
Zatímco druhou měnovou reformou1
se podař ilo částečně konsolidovat rozdílné ekonomické poměry v české a slovenské části republiky, tak i nadále zde zůstávala nevyřešená otázka volného / vázaného trhu a také několikerých druhů obíhajících platidel.
Od druhé poloviny čtyřicátých let tak Národní banka Československá (NBČS) ve spolupráci s ministerstvy financí (MF) a školství započala přípravy na nových mírových bankovkách, které by postupně nahradily stávající provizorní platidla. Nejdále v tomto směru pokročily práce na trojici nám dnes dobře známých a sběrateli hojně vyhledávaných bankovek o nominálních
hodnotách 20, 100 a 1000 Kčs označované jako emise C II.
Ve sběratelské praxi se však můžeme setkat s tím, že do této emise bývají někdy řazeny i nevydané 10 Kčs vzor 1953 a 5000 Kčs vzor 1952, s jejichž nátisky se v různé fázi rozpracovanosti lze ojediněle setkat. Je však nutno zmínit, že jde o řazení de facto nesprávné, neboť pomineme-li skutečnost, že s jejich tiskem nebylo nikdy započato tak jak desetikoruna, tak pětitisícikoruna jsou nerealizovaná platidla tvaru B. V archivních materiálech se poté krom těchto dvou nominálů můžeme dočíst i o nerealizovaných2 5, 50 a 500 Kčs z kterých, vyjma pětikoruny, známe rovněž jen dílčí návrhy a tiskové zkoušky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
