Barbie
Australská mincovna Perth Mint vydává novou stříbrnou pamětní minci v nominální hodnotě 1 Dollar. Nová mince je věnována ikoně světa módy, světoznámé panence Barbie.
Perth - Australská mincovna Perth Mint vydává novou stříbrnou pamětní minci v nominální hodnotě 1 Dollar. Nová mince je věnována ikoně světa módy, světoznámé panence Barbie.
Barbie je nejznámější a taky nejprodávanější panenka. Poprvé byla představená na největším veletrhu hraček American International Toy Fair 9. března 1959. Letos Barbie slavní své padesáté narozeniny.
První Barbie měla krásné zlaté náušnice, rudě lakované nehty a obrovské sluneční brýle. Vynálezcem panenky Barbie byla paní Ruth Handlerová. Ta jí vytvořila pro svou dceru Barbarru, po, které panenku také pojmenovala.
Šaty pro Barbie šili vždy světoznámí návrháři. Mezi nimi i Armani, Givenchy, Calvin Klein, Versace, Vivienne Westwoodová, Christian Dior, Diane Von Fürstenbergová, Dolce & Gabbana, Gucci či Oscar de la Renta.
Nominální hodnota mince je jeden Dollar (TVD). Mince je ražena ze stříbra nejvyšší ryzosti 999/1000. Má průměr 40 mm a váží jednu troyskou unci. Náklad těchto mincí je přísně omezen na 20.000 ks, které se razí v provedení špičková kvality.
Nobelova cena Medaile pro největší mozky světa
Rok před smrtí sepsal vynálezce dynamitu Alfred Nobel závěť, v níž pověřil švédskou
Akademii věd, ať na jeho počest udílí ceny nejvýznačnějším vědcům, umělcům
a mírotvorcům.
I letos v prosinci laureáti převezmou kromě finanční odměny
z Nobelova fondu také zlaté medaile s podobiznou Alfreda Nobela. Jak vznikají
medaile pro největší „mozky“ lidstva?
Když svobodný a bezdětný průmyslník Alfred Nobel v roce 1895 potřetí přepisoval svou závěť, možná ho tak trochu pálilo svědomí. Měl za sebou úspěšnou dráhu vynálezce a dařilo
se mu i jako obchodníkovi, který díky svým patentům vydělal jmění. Bohužel právě jeho nejslavnější vynález – dynamit – stál miliony lidí život. Mezi oběťmi Nobelových pokusů
byl dokonce i jeho mladší bratr, který nepřežil jeden nečekaný výbuch při bratrových prvních experimentech s novou třaskavinou. Odhodlaného chemika ale ani rodinná tragedie
v dalších pokusech nezastavila, a tak si v roce 1867 nechal patentovat svůj zásadní vynález.
Nobel dynamit údajně zamýšlel jako důlní třaskavinu, jenže vynálezu se rychle chytil zbrojařský průmysl a výbušnina, kterou začaly chrlit desítky Nobelových továren po
celé Evropě, se stala součástí nových zbraní. Geniálního vynálezce pak začali mnozí vnímat především jako obchodníka, který vydělává na zabíjení lidí. A takový odkaz si slavný inovátor nepřál.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
