Mince s biblickými motivy (1)
Volná řada zlatých desetišekelových
Území dnešního Státu Izrael je kolébkou tří abrahamovských či monoteistických náboženství – judaismu, křesťanství a částečně též islámu. Téměř před čtyřmi tisíciletími si Hospodin vyvolil Abrahama a řekl mu, aby odešel ze svého rodiště, z Mezopotámie, a šel do země, kterou mu ukáže. Tou zemí byl právě Kenaán. Bůh pak tuto zemi zaslíbil Abrahamovi a jeho potomkům, z nichž pak postupně vzešlo dvanáct izraelských kmenů. Koncem 13. století př. n. l., kdy synové Izraele přešli řeku Jordán, dobyli kenaánské město Jericho a postupně začali pronikat do dalších oblastí Kenaánu, název země se mění na zemi Izraele, hebrejsky erec Jisrael. V této zemi se odehrávají všechny starozákonní příběhy a jsou s ní spojeny osudy biblických hrdinů.
Počínaje rokem 1994 začala Izraelská banka vydávat řadu mincí s názvem Biblické obrazy. Od té doby bylo v této sérii raženo celkem osmnáct druhů desetišekelových zlatých mincí a podobné množství stříbrných jedno a dvoušekelových mincí od každého nominálu. První mincí z této řady je 10 NIS z roku 1994 s motivem obětování Izáka. Je to jedna z nejdramatičtějších biblických scén, kdy Bůh žádá, aby mu Abraham obětoval svého syna Izáka, s nímž jsou spojeny všechny jeho naděje.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.
Světové investiční mince (7) Sovereign
Investiční zlato je díky své schopnosti uchovávat vysokou hodnotu v malém objemu oblíbené prakticky po celém světě.
Vedle poněkud uniformních slitků je dodáváno také ve formě ražených mincí. V tomto dílu seriálu, který mapuje nejslavnější investiční mince světa, překročíme průliv La Manche a navštívíme britské ostrovy.
Těžko bychom hledali minci, která má za sebou tak dlouhou a pohnutou minulost, jakou má britský sovereign. Jeho název je odvozen od pojmenování panovníka (suverén, suverénní vládce). Historie tohoto platidla sahá až do epochy krále Jindřicha VII. Tudora, který vládl v letech 1485 až 1509. Zlatý sovereign byl označen hodnotou jedné libry šterlinků a vážil polovinu troyské unce, tedy 15,55 gramu. Ryzost dosahovala třiadvaceti karátů.
Jindřich VII. Tudor je dnes vnímán jako král, který neměl válečnické ambice, i když na trůn se dostal vojenským sesazením svého předchůdce Richarda III. Více ho zajímala ekonomika a prosperita země. Uzavřel mírové dohody se sílícím Španělskem i sousedním Skotskem a rozšířil spolupráci s obchodní mocností Holandskem. Jindřichovi se sice podařilo stabilizovat anglickou ekonomiku, nicméně jeho politika začala u spojenců vyvolávat obavy. Silná Anglie jim nebyla po chuti, proto začali obchody s ní omezovat, a tak byl závěr vlády Jindřicha VII. poznamenán úpadkem a zadlužením.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU