Bhútán Stručné poznámky k notafilii
V úvodu je potřebné vzpomenout vývoje bhútánského monetárního systému. Základní měnovou jednotkou je 1 ngultrum.
Ten byl zaveden v roce 1974, kdy vystřídal bhútánskou rupii. Bhútánská rupie byla v paritě s indickou rupií (viz dále), která v Bhutánu obíhala společně s rupií bhútánskou.
V roce 1928 se začala razit mince v hodnotě půl bhútánské rupie, označována jako 1 tikčung. Podobnou mincí byla zlatá mince 1 sertum, která odpovídala 100 bhutánským rupiím (v téže paritě indickým rupiím). Byla určena výhradně sběratelským účelům.
Prvním emitentem bankovek Bhutánu byl Royal Government of Bhutan.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013.
Ze světa kovových známek (2) Platidla internačních táborů
Platidla s platností zřetelně ohraničenou plotem z ostnatého drátu nebo vysokou zdí prorostlou palebnými posty, to jsou táborová platidla – platební prostředky moderní společnosti.
Převážná většina těchto platidel vznikla ve XX. století1, kdy četné válečné konflikty, počínajíce búrskou válkou (1899–1902), byly příznivou dobou pro vznik a široké rozšíření platidel zejména zajateckých táborů, které pro internované nepřátelské vojáky tiskly či razily obě bojující strany2. Totalitní režimy XX. století zavedly v koncentračních a pracovních táborech a věznicích speciální platidla i v mírových dobách3, zvláštní platidla s označením Quittung (potvrzenka) obíhala v Němci zřízených židovských ghetech druhé světové války.
Většina táborových platidel – poukázky a potvrzenky, patří do oblasti notafilie. Mince a kovové známky byly ve válečných dobách raženy pro nedostatek kvalitních barevných kovů ponejvíce ze zinku, železa a hliníku4, a tak vzhledově připomínají soudobá nouzová platidla. Táborová platidla však nebyla vydána pro nedostatek oběživa v době krize peněžního systému a nejsou tudíž nouzovými platidly, s nimiž byla v minulosti často i na základě vnější podoby v numismatické literatuře spojována a zaměňována. Měla většinou charakter peněžních pracovních známek5, které byly popsány v M+B 1/2011. Jejich nominální hodnota zněla na domácí měnu, nemusela ale být striktně závislá na jejím kurzu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU