HRAD PERNŠTEJN
Zlatá mince 5000 Kč 2017 II
Čtvrtou zlatou mincí nominální hodnoty 5000 Kč z cyklu Hrady České republiky je mince Hrad Pernštejn, kterou vydala Česká národní banka 24. října 2017 na základě vyhlášky č. 332/2017 Sb.
Původně gotický hrad Pernštejn byl postaven v letech 1270– 1285 pány z Pernštejna, jejichž rod patřil v českých zemích k nejbohatším a nejvlivnějším. Jejich rodovým sídlem byl Pernštejn až do roku 1596, v následujících letech několikrát změnil majitele, až byl od roku 1818 ve vlastnictví rodu Mitrovských. Původně jednoduchá stavba s věží Barborkou, chráněnou plášťovou zdí, byla v první polovině 14. století a poté v 15. století rozšířena dostavbami a přestavbami dalších paláců, obytných a hospodářských budov. Přestavbami se posílila i obranyschopnosti hradu a rozsáhlým systémem hradeb a věží byla chráněna všechna nádvoří. Od roku 1945 je Pernštejn v majetku státu a je spravován Národním památkovým ústavem.
Ceny za předložení uměleckého návrhu vypsala ČNB v čer vnu 2016 s uzávěrkou 26. srpna 2016. Vypsání ceny se zúčastnilo 20 autorů, kteří předložili celkem 40 podání. Návrhy posoudila 6. září 2016 Komise pro posuzování návrhů na české peníze v ČNB v Praze.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2017.
Falza 2012 Počet padělků klesl
Většina padělků českých peněz zadržených v České republice byla loni stejně jako v minulých letech jednoduššími falzifikáty, které by lidé při správném zacházení s penězi měli odhalit.
Většina padělků českých peněz zadržených v České republice byla loni stejně jako v minulých
letech jednoduššími falzifikáty, které by lidé při správném zacházení s penězi měli odhalit.
Zadrženo bylo celkem 3586 padělaných a pozměněných bankovek a mincí české měny, což je o 955 méně než v roce 2011. Návod na kontrolu ochranných prvků platidel nabízí Česká národní banka v řadě materiálů, například v mobilní aplikaci České peníze.
P„Naprostá většina padělků byla i v loňském roce vytvořena méně pokročilými technikami, padělatelé nejčastěji pracovali s inkoustovými tiskárnami a kopírkami. Takové falzifikáty zpravidla nebývají příliš zdařilé, buď nemají žádné ochranné prvky a nebo jsou tyto pouze jednoduše napodobené,“ uvedl člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal, který dohlíží na činnost sekce peněžní a platebního styku. „Pokud budou lidé věnovat bankovkám a jejich ochranným prvkům dostatečnou pozornost, měli by nepravé peníze poznat,“ dodal Lubomír Lízal.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU