MIROSLAV HRIC Mistři české numizmatiky
Miroslav Hric patří k nejznámějším slovenským autorům ražené numizmatiky.
Rodák ze Žiaru nad Hronom pochází z umělecky založené rodiny: už jeho děd byl kovorytcem razidel v kremnické mincovně a výtvarníkem byl i jeho otec. V roce 2000 úspěšně ukončil Školu užitkového výtvarnictví a nastoupil do sochařského ateliéru na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. O devět let později obhájil doktorandské studium v oboru kresba...
Miroslav Hric má za sebou čtrnáct samostatných výstav a řadu sympozií doma i v zahraničí. Mezi odborníky, kteří ovlivnili Hricův umělecký vývoj, patří jeho učitelé akademičtí sochaři Ivan Lipták a Ján Hoffstädter. Miroslav Hric realizoval pamětní mince pro Českou národní banku, Národnú banku Slovenska, Pražskou mincovnu a další zadavatele. K jeho posledním pracím patří medaile upomínající na sté výročí narození pražského architekta Antonína Balšánka. Miroslav Hric žije a tvoří v Banské Štiavnici, ve městě historicky spjatém s těžbou drahých kovů, z nichž pak kremnická mincovna razila proslavené mince.
Pane Hrici, máte spočítáno, kolik medailí a mincí jste do dnešního dne vytvořil a realizoval?
Vůbec netuším. Mám takovou filozofii, že každou novou minci se snažím dělat lepší oproti té minulé, takže počty nebo úspěchy se příliš nezabývám. Dodnes vlastně ani nemám katalog, který by všechny práce nějak shrnoval. V budoucnu ho ale plánuji udělat.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2015.
Německá platidla po 2. sv. válce (1) 1945–1948
Vlivem politických událostí prošel německý hospodářský systém a s ním spojený
peněžní oběh mnoha dramatickými změnami.
Odlišné postoje někdejších spojenců
a následné rozdělení sfér vlivu po druhé světové válce nakonec vyústilo v rozdělení
země na východní a západní část. Na vývoj, jaký prodělalo právě Západní Německo,
se společně podíváme v následujícím krátkém seriálu, na který později navážeme
specializovanými články o jednotlivých emisích a platidlech.
V této první části se zaměříme na platidla platná na území Německa od května 1945 do měnové reformy 1948. Abychom však pochopili vývoj a vznik těchto bankovek a mincí, musíme se ohlédnout o několik let nazpět.
Krátce po nástupu nacistického režimu započala na území říše řada restriktivních opatření a to nejen politických, ale především hospodářských. Veškeré úsilí nově nastoleného režimu tak směřovalo k jednoznačné orientaci na těžký a zbrojní průmysl společně s rozsáhlým systémem veřejných prací. Rozšiřovaly se tak nejen velké hutní a výrobní závody, ale například se ve značné míře budovaly i nové dálnice a železnice.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU