Tomáš Lamač Mistři české numismatiky
Činnost rytců v oboru numismatickém bývá často neprávem opomíjená a nesetkává se s takovou publicitou, jaké se dostává například autorům výtvarných návrhů ražeb.
Bez jejich trpělivé a detailní práce rytce by však stěží vzniklo precizně vyvedené razidlo, které je základem každé mince či pamětní medaile. Pětatřicetiletý Tomáš Lamač z Jablonce nad Nisou je skutečným mistrem svého řemesla. Kromě úpravy razidel se zabývá například zdobným rytím nožů, dýk i palných zbraní, rád se příležitostně vrací také k tvorbě sádrových návrhů nových pamětních mincí.
Jedna z posledních medailí, pod níž jste podepsán jako rytec, je věnována památce československých parašutistů z výsadku Anthropoid (ražba Pražská mincovna, návrh
Michal Vitanovský). Přibližte čtenářům, v čem vůbec spočívá práce rytce při úpravě razidla.
Raznici dostanu v podstatě tak, jak vyšla z CNC stroje, to znamená, že na ní jsou patrné stopy po obrábění a ty je nutno odstranit. Dalším úkolem rytce je zdůraznit detaily jako jsou například oči, vlasy, lístečky nebo různé drobné architektonické prvky. U písma, které u každé raznice dělám jako první, se zostřují rohy, protože stroj je úplně nedotáhne. Pracuje se pod mikroskopem a tyto úpravy finální podobě opravdu dost pomůžou,
povrch se doladí a sjednotí. Náročnost úprav samozřejmě závisí na složitosti motivu. Něco jiného je žeton, kde plastika není tak pestrá a něco jiného pak pamětní medaile zdobená detailním středověkým motivem. Konkrétně medaile Anthropoid, pokud se týká složitosti, patřila k takovému středu.
Jaké používáte nástroje?
Jedná se o speciální rydla, rýtka, různé čakany, někdy i sekáčky. Je jich spousta druhů a každý se používá na jiný charakter úprav.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013
Zapomenuté medailony Dvě vzácné medailérské práce s portrétem TGM
Profesor Masaryk oficiálně vstoupil do politiky v roce 1890, když se stal členem strany mladočechů.
Profesor Masaryk oficiálně vstoupil do politiky v roce 1890, když se stal členem strany mladočechů1. V roce 1891 byl za mladočechy zvolen poslancem rakouské říšské rady i českého zemského sněmu, ale pro rozpory s vedením mladočeské strany se o dva roky později obou mandátů vzdal. V tomto období zastával program autonomie českých zemí v habsburské monarchii, odmítal český nacionální radikalismus a propagoval politiku postupného posilování českého hospodářského a kulturního postavení a demokratizace politického života
v rakousko-uherské monarchii.
V roce 1900 založil Českou stranu lidovou, která byla o šest let později přejmenována na Českou stranu pokrokovou. V této straně našel Masaryk prostor pro prezentaci svých názorů a v letech 1907 a 1911 za ni byl zvolen poslancem. Až do roku 1914 stál v jejím čele. Již před první světovou válkou ostře vystupoval proti rakousko-uherské politice na Balkáně i proti perzekuci jihoslovanského národního hnutí. Postupně stále více přecházel na stranu radikálního protirakouského křídla české politiky. Masaryk záhy po vypuknutí světové války rozpoznal, že přišla dějinná chvíle k opětovnému dosažení české politické svébytnosti. Stál u zrodu domácího odboje a v prosinci 1914 odešel do zahraničí, aby získal vlády dohodových mocností pro národně osvobozenecký program Čechů a Slováků. Společně s Edvardem Benešem a Milanem Rastislavem Štefánikem se postavil do čela čs. zahraničního odboje.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
