ČESKOSLOVENSKÉ KOLKY
„vzor 1962“
Vyostřující se zahraničně politické vztahy mezi Sovětským svazem a Spojenými státy americkými dovedla oba znepřátelené bloky až na samý okraj války.
Podobně jako v mnoha zemích východního, ale i západního bloku zahrnovaly i československé vojenské plány, krom jiného i otázku peněžního oběhu v případě vypuktuní válečného konfliktu. V této souvislosti se u nás velice často skloňuje i otázka československých kolků vzoru 1962.
Samotný důvod a okolnosti jejich vzniku jsou ale dodnes obklopeny mnoha neznámými a byť je v jejich případě karibská krize nejvíce skloňována, nejedná se zdaleka o jedinou a zároveň i o nepotvrzenou hypotézu. Jak uvádí Dr. Moravec, na základě kusých pramenů a z vyprávění pamětníků vyplývá, že jejich vznik lze datovat až na počátek šedesátých let, přesněji mezi roky 1961 až 1962. V téže době Státní banka Československá připravovala i náhradní platidla vzoru 1962, od kterých posléze odvozujeme i označení samotných kolků jako vzor 1962, případně mezi sběrateli též hojně užívané označení „kubánské kolky“. Naopak Zdeněk Šustek zde v této souvislosti nevylučuje ani pozdější vznik, který by mohl zasahovat dokonce až na přelom 60. a 70. let.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2018.
PÍSMO NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (1) Obsah a forma, základní pojmy
Písmo můžeme chápat jako soustavu znaků s funkcí označovat nebo sdělovat.
S rezervou se dá použít fráze – písmo je staré jako lidstvo samo. Značky ukazující cestu v krajině, nebo dokládající vlastnictví nějakého předmětu, můžeme skutečně umístit do značné hloubky lidských dějin. Zvyšování nároků na sdělení činilo znaky složitějšími a dávalo je postupně do vzájemných souvislostí. Ve starověku už jsou pak známa různá písma tehdejších kultur, například klínové písmo Chetitů nebo hieroglyfy starých Egypťanů.
Západoevropská tradice se opírá o písmo, které se vyvíjelo ve Středomoří, ve starém Řecku a Římě. Platí pro ně stejná charakteristika, jako pro všechna písma předchozí a souběžně existující. Bylo dorozumívacím prostředkem vzdělané elity společnosti, která jeho sdělení podle potřeby prostředkovala negramotné většině.1 Pod pozdějším názvem „latinka“ se tohle písmo stalo společným jmenovatelem bezpočtu typů, z nichž se skládají texty, obklopující nás dnes na každém kroku. Bez ohledu na jazyk nebo techniku použití je to ale v zásadě tatáž abeceda, doplněná několika písmeny a podle národních specifik dalšími detaily. To, co vnímáme především, je sdělení. Písmo, tedy znaky tvořící slova a věty, většinou jen registrujeme, podobně jako médium nesoucí sdělení - knihy, plakáty, e-maily. A také drobné mince v naší kapse.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
