NÁMĚTOVÁ NOTAFILIE (7) Hory na bankovkách
Vedle významných osobností se na bankovkách ponejvíce setkáváme s přírodními motivy.
V předchozích dílech jsme probrali už nespočet osobností. Od politiků, vědců, umělců až po křesťanské světce. Velice vděčným námětem jsou i významné hory. Tento fenomén se nevyhl ani našim bankovkám. Už na československé pětitisícikoruně z roku 1920 můžeme spatřit památnou horu Říp. Na kterých dalších papírových platidlech nalezneme slavné hory, se podíváme na následujících stránkách.
Mount Everest
Mount Everest neboli Čomolungma (Matka hor) se nachází v pohoří Himaláje na pomezí Čínské provincie Tibet a Nepálu. Se svými 8848 m n. m je nejvyšší horou světa. Název získala na památku slavného britského geodeta George Everesta, který se v 19. století zasloužil o její průzkum. Až do roku 1852 nesla označení Peak XV. Jen málo kdo ví, že Mount Everest je sice nejvyšší, ale na Zemi i přesto existují hory ještě vyšší. Pakliže bychom totiž výšku neměřili od hladiny moře, ale od úpatí až po samotný vrchol, předstihla by Mount Everest havajská sopka Mauna Kea, která se tyčí do výše 4205 m n. m. Pokud k ní připočítáme výšku od úpatí, které se nachází na mořském dně, zjistíme, že Mauna Kea je vysoká více než 10 058 m.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.
Mincovnictví USA (5)
Zlatý věk
Politické tahanice, které vedly ke znovuobnovení ražby dolaru, skončily roku 1900 přechodem USA na zlatý standard. Novou kapitolu národního mincovnictví odstartovalo znovuzvolení Theodora Roosevelta v roce 1904. Energický prezident stál za vznikem mnoha inovativních a kontroverzních ražeb, dodnes považovaných za nejkrásněší mince v historii USA. Hospodářská krize nakonec přinutila zemi ke zrušení zlatého standardu a z oběživa zmizely zlaté mince.
Na cestě ke zlatému standardu
Po ukončení ražby dolaru se společnost rozdělila na dva tábory: příznivce bimetalického standardu tzv. „Silverites“ a zastánce zlatého standardu tzv. „Gold Bugs“. Druhý z táborů postupně získával převahu a zákon z roku 1875 proto umožnil výkup „greenbacks“ ve zlatě a drobných bankovek ve stříbře. Když koncem roku 1878 „greenbacks“ opět dosáhly hodnoty nominálu ve zlatě, opuštění bimetalického standardu bylo pouze otázkou času. Běžného člověka více než politické debaty zajímalo, zda je k dispozici dostatek oběživa pro každodenní transakce. Po zrušení half dime roku 1873 bylo stále těžší rozměnit 1/4dolar. Stovky věcí běžné denní spotřeby stály 10 centů a zákaznící platící quarterem (čtvrťákem) často dostali zpět jen dime a nebo reál v hodnotě 12 1/2 centu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
