JAK SE DĚLÁ MINCOVNA (24) Ražba kilové pamětní medaile z drahých kovů
Při cestách do zahraničí, zejména na světových mincovních veletrzích v Basileji a v Berlíně, jsme se seznamovali s novinkami, kterými se snažili naši kolegové překvapit.
Razili nejen pro své domácí sběratele, ale především pro obrovský mezinárodní trh, ve kterém figurují miliardové sumy dolarů ve zlatých ražbách. Je to globální byznys, kterého se účastní nejsilnější světoví hráči v obchodování se zlatem. Slitky ve formě cihel jsou zajímavým artiklem od 1000 gramů a výše.
Zlaté cihly v trezorech bank mají hmotnost 12 440 gramů (400 Oz). Jedná se o velmi silnou mezinárodní loby, kde mincovny nemají své místo. Jedna je však výjimkou. Vídeňská mincovna zde zastupuje Rakouskou centrální banku, neboť spravuje státní zlaté rezervy. Pohyby zlata se tady počítají v řádech tun. Zde jsem také poprvé uviděl, jak vypadá masová ražba zlatých mincí. Naše dosavadní ražby v maximální hmotnosti 31,1 gramů (1 Oz) odpovídaly technickým možnostem medailových lisů, jedná se hlavně o tonáž a zdvih. Neměli jsme ani otestovaný trh, jak by reagoval, kdyby se objevil produkt, který by se prodával v řádu stovek tisíc korun. Dosavadní jednouncové mince ČNB, nebo naše medaile stejné hmotnosti, se prodávaly za cenu do 50 000 Kč za kus. To jsme považovali za limitní, co je český zákazník ochoten za pamětní ražby zaplatit. Na druhé straně jsme viděli, že máme zákazníky, kteří u nás nakupují veškeré ražené zlato emitované centrální bankou a náš emisní plán ražeb v tomto kovu si rezervují na celý rok dopředu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.
Ze světa kovových známek (8) Známky na chléb
Kovové známky – poukázky k odběru chleba jsou značného stáří. Již v antickém Římě byly mezi římský lid rozdávány olověné tessery zvané frumentarie pro bezplatný příděl obilí, později
i chleba římské chudině.
Za nejstarší českou kovovou známku, za níž bylo možné obdržet chléb, byla považována ražba, kterou popisuje Vilém Killian v prodejním katalogu své sbírky1. Jak stojí v poznámce u této mosazné ražby s božím okem a opisem SPEIS DER ARMEN 1771 na líci a nápisem GUT – FÜR EINEN – TAG2 na rubu, dostávali za ni v době nouze L. P. 1771 chudí na Staroměstském náměstí chléb. Popis této známky se shoduje s německými známkami vydanými v Mnichově (obr. 1), je nepravděpodobné, že by se stejné známky užívaly i v Praze. Zda Vilém Killian známku vydával za českou, aby zvýšil její atraktivnost pro potencionální české zájemce, či o jejím německém
původu nevěděl, není známo. V pozdějších soupisech českých ražeb již tato položka není uvedena. Z Německa je známa celá řada historických poukázek na chléb pro chudé, vydávaných v dobách nouze zejména v 18. a počátkem 19. století městy, vrchností, dobročinnými spolky či kostely a církevními provinciemi. Nejznámější jsou známky Elberfeldského obilného spolku
(Elberfelder Korn Verein), jejichž prostřednictvím se v letech 1816–1817 zmírňoval dopad neúrody a následný strmý nárůst cen potravin na nejchudší vrstvy obyvatelstva
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
