Skotská libra Zvláštnosti autonomní měny
Libra, podobně jako dolar, je měnovou jednotkou s poměrně dlouhou historií, vývojem a rozšířením.
V následujícím příspěvku chceme poukázat na jednu z variant libry, totiž libru skotskou. Není možné se v článku věnovat veškerým aspektům librové měny a proto soustředíme pozornost pouze na ty skutečnosti, které mají zásadní význam pro moderní notafilii.
Skotská měna se vyvíjela autonomně již od 12. století. Později, v polovině 16. století, byla skotská libra v poměru 1/12 k libře britské (též anglická libra). Zajímavostí je, že emisní právo vydávat skotské libry má až do současné doby několik soukromých skotských bank. Nejznámější je pravděpodobně Bank of Scotland, která patří do velké skupiny finančních ústavů a pojišťoven, Lloyds Banking Group. Terminologicky není vhodné označovat skotskou libru jako libru šterlinků (pound sterling, british pound; podle ISO 4217 GBP; £), přestože je k GBP v paritě, podobně jako jiné místní původně anglické libry tzv. britských závislých území (manská libra, guernseyská libra apod.1), které vlastní ISO kód nemají. Pro skotskou notafilii je také zajímavá existence některých tzv. městských bank, jako byla City of Glasgow Bank, působící na bankovním trhu od roku 1829 do 1879. V seznamu bank není zpravidla uváděna, přestože vydala několik emisí jedno librových bankovek.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
NÁLEZY BENÁTSKÝCH MINCÍ v Olomouci
Jedná se příznačně o místo, které bylo od konce 19. století několikrát zkoumáno archeology a může se tedy vykázat řadou nálezů, včetně mincí.
Mimořádně cenná lokalita Václavského (Dómského) návrší s katedrálou sv. Václava, kapitulním děkanstvím, pozůstatky středověkého hradu a torzálně dochovanou románskou architekturou byla díky příhodné poloze poprvé osídlena již v pozdní době kamenné, dále pak v době bronzové a od 9. století je obydlena kontinuálně až dodnes.
V průběhu výzkumů, prováděných na této lokalitě v osmdesátých letech 20. století pod vedením Víta Dohnala, byly kromě jiných artefaktů nalezeny i dva benátské groše – matapany ze 13. století. Starší typ (obr. 1), objevený v sekundární poloze při západním obvodu studňovité jámy v hloubce 155 cm pod povrchem spolu s větším množstvím chaoticky nahromaděných lid
ských kostí a jejich zlomků, dal razit benátský dóže Marino Morosino (1249–1253), původcem mladšího typu (obr. 2) je Morosinův nástupce Ranieri Zeno (1253–1268). Uvedené benátské groše přitom nejsou jedinými z Olomouce známými středověkými ražbami italské provenience. V Benátkách má svůj původ také denaro piccolo, nejnižší mincovní nominál (12 denari picco
li = 1 soldo), nalezený při výzkumu v Pekařské ulici ve vrstvě datované do 13. století. Další ražba z regionu Benátska byla objevena při výzkumu na Náměstí Hrdinů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
