Svatoanežské dukáty.

Svatoanežské dukáty

SVATOANEŽSKÉ DUKÁTY
( 147 produktů v prodeji. )

Anežka Přemyslovna, zvaná Česká se narodila kolem roku 1211 jako česká princezna, pravděpodobně nejmladší dcera českého krále Přemysla Otakara I. a královny Konstancie Uherské. Patřila k nejvýznamnějším představitelkám panovnické dynastie Přemyslovců. Působila jako řeholnice – abatyše kláštera Na Františku a byla také výraznou osobností politického, kulturního a společenského života. Roku 1237 se Anežka neúspěšně pokusila o ustavení vlastního řádu, založeného na přísném dodržování řádových regulí františkánského řádu. V roce 1238 se postavení abatyše i titulu vzdala, úřad zůstal neobsazen až do její smrti. Po zbytek života pečovala o chudé, nemocné a ty, kteří potřebovali pomoc. Anežka se dožila úctyhodných 71 let. Její pravomoci v klášteře Na Františku po ní převzala její praneteř Kunhuta. Legendy o Anežce Přemyslovně, proslulé vzdělaností, dobročinností, milosrdenstvím i zájmem o státní reprezentaci královské dynastie, se začaly tradovat vzápětí po její smrti. Teprve roku 1874 byla Anežka z podnětu pražského arcibiskupa a kardinála Bedřicha Josefa Schwarzenberga papežem Piem IX. prohlášena za blahoslavenou. Po dalším úsilí ji 12. listopadu 1989 papež Jan Pavel II. svatořečil.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

České mince jak je neznáte!
Tradice vydávání mincí z ryzího zlata a stříbra sahá v Čechách daleko do historie.

Praha - První zlaté mince razil již Jan Lucemburský. V minulém století po vzniku Československa byla ražba zlatých mincí v Čechách obnovena a pokračuje se v ní dodnes.

České mince navíc patří k nejkrásnějším na světě. Svědčí o tom řada ocenění a mezinárodní uznání, které české mince ve světě získaly. Nejkrásnější zlatá mince na světě byla česká desetitisícikoruna. Oceněná je i česká padesátikoruna s motivem Prahy. Další světové prvenství české mince drží bimetalová mince s hologramem.

Každoročně vydává Česká národní banka několik nových mincí, která připomínají rozličná významná výročí. Během desítek let tak vznikla unikátní kolekce mincí, pestrá svými motivy, tématy a výtvarným zpracováním a cenná díky své jedinečnosti. Díky malému nákladu, který je u každé vydávané mince přísně omezený, jsou české mince ozdobou všech sbírek.

Mince České republiky se staly taky oblíbeným investičním instrumentem.

Zájemci kteří by si chtěli tyto české mince prohlédnout ale nemají mnoho možností. Jejich majitelé se jimi nechlubí a v expozici České národní banky jsou vystaveny jenom některé z nich. Možná i to je důvod proč je tak vysoká návštěvnost internetových stránek na adrese www.Zlate-Mince.cz. Jejich návštěvníci zde totiž mohou najít nejen seznam a popis všech dosud vydaných českých mincí. Obdivují především profesionálně zhotovené fotografie českých mincí ve všech jejich detailech. Díky počítačovému zvětšení mincovní plochy objevují i zkušení sběratelé v plastice zvětšeného reliéfu nové a nové podrobnosti, které jim dosud žádná lupa neukázala.

Tým fotografů a specialistů firmy Zlaté Mince Numismatika, která tyto stránky vytváří nepřetržitě od roku 2003 tak shromáždil na jednom místě nepřeberné množství poutavých fotografií a zajímavých materiálů.

Stránky www.Zlate-Mince.cz jsou v tomto směru stejně jedinečné jako mince, kterým se věnují. Více než 2000 stránek plných informací a zajímavostí představuje unikátní příležitost seznámit se "zblízka" s díly předních českých výtvarníků kteří návrhy na naše české mince připravují.

Moravské mince doby husitské Zajímavé aukce z Nume.cz
V letech 1419-1458, v době husitského revolučního rozvratu a po celé následující dlouhé období politické stabilizace českého království, zůstávala nejvýznamnější moravská města pevnou oporou katolické císařské, královské a markraběcí moci.

Zatímco mocenská většina Čech se dlouhodobě přiklonila na stranu revoluce, na Moravě zůstávala vrcholná politické moc v rukou jejích odpůrců. Mince z této doby slouží jako doklady hospodářského a politického rozmachu moravských měst.

Po smrti Václava IV. (+1419) se vlády na Moravě ujal Václavův nevlastní mladší bratr a římský císař Zikmund Lucemburský (+1437). Tento vývoj vyvrcholil v roce 1423, kdy byl ze Zikmundovy iniciativy jmenován moravským markrabětem Albrecht Rakouský z rodu Habsburků (+1439) a Morava tak byla fakticky, až do zvolení Albrechta Rakouského českým králem, odtržena od Čech.
Období 20. a 30. let 15. století patří s ohledem na intenzitu a různorodost ražby k nejvýznamnějším kapitolám středověkého moravského mincovnictví. Za zcela odlišných ekonomických a politických okolností navázala moravská mincovní výroba doby husitské, po krátké proluce v letech 1411-1419, na bohatou mincovní činnost moravského markraběte Jošta (+1411) reprezentovanou staršími dvoustrannými ražbami denárového typu s písmeny IO a mladšími jednostrannými penězi a haléři fenikového typu se šachovanou orlicí raženými od 90. let 14. století.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013