DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
Mistři české numizmatiky Daniela Kartáková
Sochařka a medailérka Daniela Kartáková žije střídavě na dvou místech: v Praze a v italské Carraře, městě proslulém svými mramorovými lomy.
Rodačka z Turnova vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze na Žižkově a ateliér monumentálního sochařství u profesora Hány na pražské AVU (diplom. práce v roce 1990 u prof. Hendrycha). Věnuje se komorní plastice, medailérství a restaurování sochařských děl. Mezi její nejznámější realizované návrhy patří medaile Salvador Dalí nebo oficiální sada pamětních medailí věnovaná návštěvě papeže Benedikta XVI. v České republice.
Tvorba soch je fyzicky poměrně náročná. Co vás k tomuto umění přivedlo?
U nás je to taková rodinná tradice. Moje maminka Věra Melicharová-Kartáková je sochařka, věnuje se portrétům, takže to bylo trošku i její přání, abych se dala na tento obor. Já jsem tím tedy načichlá od dětství. Často jsem s maminkou trávila čas v ateliéru a pomáhala jí s odléváním soch, což byla pro mne úžasná zábava. Později jsem vystudovala Akademii výtvarných umění, skončila jsem u profesora Hány v ateliéru monumentálního sochařství. Do toho přišla revoluce a poslední ročník jsem absolvovala u profesora Hendrycha.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011
Mobilizační státovky Bankovky vzor 1938
Československo již od počátku 30 let obezřetně sledovalo nejen agresivní rétoriku, ale i ekonomické a vojenské posilování svého západního souseda, který ovlivňováním německé menšiny stále více podněcoval separátní nepokoje uvnitř republiky.
Československo již od počátku třicátých let obezřetně sledovalo nejen agresivní rétoriku, ale i ekonomické a vojenské posilování svého západního souseda, který ovlivňováním německé menšiny stále více podněcoval separátní nepokoje uvnitř republiky. Proto již od poloviny třicátých došlo k zahájení příprav na obranu republiky vůči případné agresi. Nešlo jen o vyzbrojování armády, výstavbu pohraničních a vnitrozemských pevností, ale také o plánování peněžního oběhu v době války a to včetně nám dnes dobře známých mobilizačních státovek (též označovány jako vzor 1938).
Sledujeme-li historii těchto platidel, musíme se ohlédnout až k roku 1936, kdy Národní banka československá (NBČS) ve spolupráci s ministerstvy národní obrany a financí zahájila přípravy k plánovaní peněžního oběhu pro případ války. Vzhledem k předpokladu, že v průběhu obranných bojů ustoupí vojska z hlavního města, sídla NBČS a tiskárny bankovek, bylo nutné vybudovat v bezpečnější oblasti od bojiště náhradní sídlo a prozatímní tiskárnu. Náhradním sídlem1 správa určila lázeňské město Rajecké Teplice na západním Slovensku. Tiskárna se poté vystavěla nákladem 160 tis. Kč v obci Harmanec nacházející se přibližně 12 km od Banské Bystrice. Do nové haly se následně počítalo s nákupem zařízení za 3 miliony Kč. Kromě vlastního strojového parku měly být v případě nutnosti další tiskařské stroje přivezeny z Prahy. Pokud by se ukázalo, že válečné nebezpečí pominulo, plánovalo se zde tisknout nižší nominály, čímž by se ulehčilo pražské tiskárně.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2012
