DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
Poslední panovník domácího rodu Portrétování Jiřího z Poděbrad
S výkladem osobnosti Jiřího z Poděbrad (1420–1471) už dnes nemáme větší potíže. Jeho
portrét vytvořený historiky je vcelku stabilní a nevedou se o něm nějaké zásadní spory.
Laičtí zájemci o národní dějiny si možná víc než odborná hodnocení, pamatují ze školních
chodeb reprodukci Alšova obrazu setkání Matyáše Korvína s Jiřím z Poděbrad. V širokém
povědomí také uvázlo Jiráskovo slovní spojení „Husitský král“, což byl titul spisovatelova
posledního nedokončeného románu.
Obě zmíněné umělecké reflexe sice těží ze stejných zdrojů jako vědecká poznání historiků, ale používají jiné postupy a tak dospívají k poněkud odlišným výsledkům. Malířsky vytříbený Alšův obraz výtvarnými prostředky glorifikuje našeho krále v kontrastu s temnou figurou proradného Matyáše. Historické realitě je ale bližší názor, že v oné scéně, vedoucí k propuštění uherského krále i s jeho obklíčeným vojskem, se Jiří z Poděbrad dopustil jedné ze svých nemnoha velkých taktických chyb. Podobně název Jiráskova románu vyvolává jednoznačný a proto také mylný dojem. Jiří z Poděbrad opravdu nebyl husitský král, pokud bychom ho chtěli chápat jako následovníka velkých postav husitského hnutí, jako byl třeba Jan Žižka. Jiří byl od počátku pevně spojen s českou aristokracií, ze které pocházel, nikoli s nějakým lidovým revolučním hnutím.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012
100. VÝROČÍ ZALOŽENÍ ČAS
Pamětní mince 200 Kč 2017 VI
Šestou a poslední pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2017 je mince ke 100. výročí založení České astronomické společnosti, kterou vydala Česká národní banka 6. prosince 2017 na základě vyhlášky č. 393/2017 Sb.
Několikaleté úsilí skupiny nadšenců vybudovat v Praze lidovou hvězdárnu vyvrcholilo 8. prosince 1917 založením České astronomické společnost v posluchárně prof. Františka Nušla na Českém polytechnickém ústavu v Praze. Od roku 1920 v ydávala společnost časopis Říše hvězd a postupně vznikaly její pobočky ve větších městech Čech, Morav y, Slovenska i Podkarpatské Rusi. Po deseti letech se podařilo naplnit i původní cíl a na Petříně byla v roce 1928 otevřena Štefánikova hvězdárna. Členové společnosti však iniciovali stavbu i dalších lidov ých hvězdáren. Česká astronomická společnost podporovala a podporuje pozorování planet a meteorů, popularizuje astronomii v publikacích, sdělovacích prostředcích a na odborných přednáškách. Uděluje několik cen, z nichž nejstarší je cena Františka Nušla.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.
