PATRIOTISMUS NA BANKOVCE 5 liber, Gibraltar 2000
Bankovek, které silně vypovídají o svém původu, je velice málo.
Mezi ty nejvíce povedené patří zcela určitě bankovka Gibraltaru vydaná k výročí milénia.
Gibraltar je zámořské území Velké Británie a se svou rozlohou 6,5 km² patří mezi nejmenší zámořská území na světě, a proto jsou místní obyvatelé právem hrdí, že si vydobyli právo na svou identitu a sebeurčení. Najevo to dali právě příkladem na této bankovce vydané k roku 2000. Na aversu této krásné bankovky je již tradičně královna Alžběta II., která je v Gibraltaru zastupována guvernérem a její portrét se nachází v pravé části bankovky. V levé části pod sériovým číslem je znak Gibraltaru. Více se nám však patriotismus objevuje na reversu bankovky a to hned v několika případech. Kdysi v minulosti se toto opevněné město muselo bránit a jediným možným vstupem do takového města byly právě masivní kamenné brány. Několikráte se Španělé pokoušeli toto místo dobýt, ale neúspěšně. Jedenkráte museli civilisté Gibraltar dobrovolně opustit a to v době druhé světové války, protože zde byla zřízena námořní základna a pevnost pro vojáky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2017.
MODERNÍ CHRÁMOVÉ PŮLŠEKELY
Dvě kuriozní ražby
O tyrských šekelech, které byly přijímány jako dary jeruzalémskému Chrámu, jsem psal v článku Jidášových třicet stříbrných – Peníze v Ježíšově době, který vyšel na str. 8–11 tohoto časopisu M&B 2/2014.
Biblické přikázání o dávce (daru) Hospodinu o váze půl šekelu stříbra, kterou byl povinnen dát každý židovský muž starší dvaceti let, uvádí kniha Exodus 30, 13. Toto stříbro, později, v období 2. Chrámu i mince, sloužilo především na koupi obětních zvířat pro přinášení každodenní chrámové oběti a na další bohoslužebné potřeby. Půlšekelová stříbrná mince z doby pr vního protiřímského povstání. Mince byla ražena ve druhém roce povstání, tj. r. 67 nl. Avers s větvičkou tří granátov ých jablek a opisem „Jerušalajim hakedoša – Svatý Jeruzalém“. Revers s vyobrazením oltáře a nad ním písmena „šin, bet“, což je zkratka slov „druhý rok“ (povstání) a opisem „chací hašekel – půl šekelu“. Od roku 70 nl. jeruzalémský Chrám neexistuje, neboť byl zničen Titovým vojskem, což představovalo tragické završení pr vního protiřímského povstání, o němž píše též židovský historik a spisovatel Josephus Flavius ve svém díle Válka židovská.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
