Jinotaje Co je skryto na mincích a bankovkách
Platidla jakožto prostředek směny na sobě už od nepaměti nesou nespočetná množství symbolů, jejichž účelem je podat informaci o jakosti, hodnotě, ale také o zemi původu a emitentovi dané mince či bankovky.
A protože člověk je tvor zvídavý, stala se i platidla předmětem družné zábavy a z hledání jinotajů předmět lidového obveselení či ventilu v politicky vypjatých dobách.
Kanadský dolar
Jeden z nejproslulejších jinotajů nalezneme na emisi papírových platidel označovaných mezi sběrateli jako Devil‘s Face Hairdo Issue.1 Jedná se o bankovky sedmi nominálních hodnot po 1, 5, 10, 20, 50, 100 a 1000 kanadských dolarů (pick# 66–73), vydaných roku 1954 k prvnímu výročí nástupu Alžběty II. na trůn. Krátce po jejich uvedení do oběhu se však staly předmětem nevýdaného rozruchu, neboť při pohledu na účes britské panovnice nalezneme v jejích kadeřích obrys mužské tváře silně připomínající Satana. Nechtěné faux pas se záhy rozšířilo nejen mezi obyvateli Kanady, ale bylo často citováno i v zahraničních médiích. Centrální banka Bank of Canada posléze po uvedení nového vzoru bankovek byla nucena přistoupit k modifikaci portrétu a již následující rok vydala novou emisi bankovek ročníku 1954, tzv. Modified Hair style Issue (pick# 74–83).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
FINANČNÍ POMĚRY V OLOMOUCI na počátku 15. století ve světle židovského rejstříku
Studiu veřejných financí se v posledních letech věnuje v Evropě značná pozornost.
Důležitá úloha zde náleží městu a postavení městských elit, které dnes stejně jako v minulosti ovlivňují způsob vedení městských financí, zejména městských fiskálních systémů. Prostor pro jiné prostředníky finanční politiky ve městě závisí pak na tom, nakolik jsou městské elity schopny monopolizovat vládu nad městem.
Politické a ekonomické problémy Moravského markrabství v 15. století měly nepříznivý dopad nejen na samotný fiskální systém, zejména vypisováním nových daní a zvyšováním daňového břemene k pokrytí rostoucího městského veřejného dluhu. Finanční krize, bankroty a finanční reformy měly také dopad na účast měšťanů a cechů při provádění městské fiskální politiky, jež byla spojena s politickou emancipací městského stavu. Obecně platí, že finanční krize se objeví tehdy, když strukturální výdaje převýší běžné fiskální příjmy a znemožní půjčit si peníze na pokrytí běžných finančních závazků. Dopad krize na veřejné finance a jejich správu spočívá pak v tom, že město je nuceno využít svých finančních rezerv. Tento neustále rostoucí tlak na městské finance vedl v minulosti ke zvyšování nepřímých daní nutných na pokrytí vzniklého dluhu způsobeného prodejem ročních rent.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU