NETRADIČNÍ KOVY V MINCOVNICTVÍ (2)
Palladium, titan, niob, tantal, mangan a rhodium
Platina si dokázala vydobýt své místo na slunci již v 19. století, zatímco kovy zmiňované v tomto článku se ke slovu dostaly o něco později. Jako první byl při ražbě mincí použit mangan, který se stal součástí slitiny 5 centů USA během druhé světové války. Rozvoj technologií ve 2. polovině 20. století umožnil mincovnám experimentování s dalšími netradičními kovy při ražbě pamětních a investičních mincí.
Palladium
Palladium izoloval v roce 1803 anglický chemik William Hyde Wollaston a pojmenoval jej podle planetky Pallas objevené roku 1802. Jedná se o ušlechtilý, odolný, kujný a tažný kov, elektricky i tepelně středně dobře vodivý, který společně s rhodiem a rutheniem patří do skupiny lehkých platinových kovů. Zásadního využití se palladium dočkalo v chemickém průmyslu, kde je používáno jako velmi účinný katalyzátor a společně s platinou se využívá i v katalyzátorech výfukových plynů u automobilů. Poměrně rozšířené je využití palladia v dentálních slitinách se stříbrem, které slouží jako náhrada dražších slitin na bázi zlata.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2018.
Nová varianta malého groše Rudolfa II Záhadná ražba z mincovny Praha
Již po dvě desetiletí studuji malé groše. V nedávné době se mi dostala do rukou zajímavá varianta této mince.
Vznikla v mincovně Praha. Musím poděkovat šťastnému majiteli tohoto malého groše, že mi povolil tuto zajímavou variantu publikovat.
Tato varianta se určitě vymyká z dosud známých variant opisů. Mohlo by jít spíše o zkušební ražbu. Majitel zakoupil ji v pražské aukci. Pokud se podíváte na aversovou stranu. Naleznete zde dvě značky mincmistrů. Zřetelná je mincovní značka Tobiáše Gebharta. Mincovní značka se nenalézá v horní části opisu. Zasahuje o jednu třetinu výše. Oproti tomu mincovní značka, do poloviny opisu, není moc čitelná. Jedná se o mincovní značku mincmistra Lazara Erckera. Jaký je důvod?
Jedna z možností je ražba na zkoušku, jež vůbec neměla přijít do oběhu. Možná přímo si ponechal mincmistr, zřejmě předpokládám Lazara Erckera.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
