Rady pro začínající sběratele mincí a bankovek (7) U chovávání bankovek
V tomto čísle se s naším seriálem pro začínající sběratele rozloučíme. Doufáme, že všechny základní informace jsme vám předali.
Pokud jste nechytili všechna čísla, upozorňujeme, že tento seriál vyšel i jako brožurka, která volně v prodeji. S praktickými radami ale budeme pokračovat i v dalších číslech.
Zachovalosti bankovek
Setkáte-li se s bankovkami z oběhu, máte pramalou šanci, že budou dobře zachovalé. Oproti mincím jsou papírové peníze mnohem chatrnější a náchylnější ke zkáze. Pro mnoho sběratelů je poničení důkazem toho, že peníze obíhaly, a mají pro ně osobité kouzlo. Sbírejte libovolnou kvalitu, nicméně myslete na to, že pokud byste chtěli někdy nějaké bankovky zpeněžit, určuje jejich cenu hned několik faktorů. Mezi nimi je i zachovalost. Většina sběratelů se zajímá pouze o bankovky z prvních dvou příček následující tabulky, především pak o UNC bankovky. Ovšem jsou samozřejmě výjimky. Některé bankovky jsou tak vzácné, že vám i za kvalitu 4 zájemci snesou modré z nebe.
Zachovalost exemplářů a posouzení jejich kvality je z části subjektivní záležitost. Doporučujeme řídit se zkušenostmi a vlastním citem. Pokud vám jedno z toho chybí, raďte se o nákupech raději s odborníky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011
MAĎARSKÝ FORINT Vývoj, katalogizace, významné emise
Na území Maďarska je platnou měnovou jednotkou maďarský forint, která má určený mezinárodní kód dle ISO 4217 HUF.
Běžně se však mimo HUF používá symbol Ft. Setinou forintu je tzv. fillér. Ten byl zaveden v uherském měnovém systému roku 1892, kdy byla na území Rakouska–Uherska zavedena rakousko–uherská koruna. Fillér se tedy stal 1/100 uherské koruny. Od té doby zůstal dílčí měnovou jednotkou až dosud, i když došlo ve vývoji měnových jednotek v Maďarsku k několika zásadním změnám (viz dále).
Označení forint pochází od jména italského města Florencie, ve 13. století se tam razily mince s názvem fiorino d‘oro. Do oběhu byl forint v Maďarsku zaveden v polovině roku 1946, kdy došlo k výraznému znehodnocení předchozí měnovou jednotku pengő. Hyperinflační stav byl příčinou nezvykle velkého poměru nastupujícího forintu a končící pengő. Jeden forint byl v té době směnitelný za 4×1029 pengő. Pokud jde o značení měnové jednotky na bankovkách, platilo již v roce 1878, kdy došlo k vytvoření Rakousko–uherské banky, že označení měnové jednotky bylo odlišné na reverzu a averzu. Na jedné straně (R) byl text německý a měna se označovala jako gulden, kdežto na straně druhé (A) to byl forint (sing.) nebo forintot (plurál). Jako příklad můžeme uvézt bankovky # PS174–177 z roku 1849.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
