Zlato 1927.85 $/Oz
Stříbro 23.71 $/Oz
Platina 1014.97 $/Oz
Paládium 1662.17 $/Oz
Zlato Mince

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU
Jak to tenkrát proběhlo Odpovídá Jaroslav Moravec z ČNB
Jak měnová odluka před dvaceti lety proběhla jsme se zeptali i jednoho z nejpovolanějších, přímého účastníka – Jaroslava Moravce z odboru peněžního oběhu a ochrany platidel ČNB.



Jaký je váš pohled na celou reformu zpětně po 20 letech, co se povedlo?

Oddělení měny České republiky od bývalé měny československé, zvané měnová odluka či správněji rozluka, byl složitý systém právních, ekonomických a organizačních opatření. V oblasti hotovostního peněžního oběhu znamenala nejprve provizorní označení hodnotově rozhodující části oběživa způsobem osvědčujícím jejich platnost jen na území České republiky (z několika možných technických řešení byly zvoleny bankovkové kolky) a posléze přípravu nových bankovek a mincí samostatné České republiky, z nichž většina dosud obíhá.

Oddělení měny v roce 1993 se obešlo bez jakýchkoliv závažných problémů určitě díky kvalitní přípravě, v níž se tvůrci rozluky inspirovali i dokumenty Rašínovy měnové odluky v roce 1919. Ale zejména díky reakci veřejnosti, která se i přes nedobré zkušenosti s peněžními reformami v letech 1945 a 1953 chovala netypicky disciplinovaně, neuchýlila se k nákupům zboží a výběrům hotovostí. Obyvatelstvo se naopak předzásobilo hodnotami bankovek nepodléhajících okolkování a uložilo své hotovosti na bankovní účty, čímž několik dnů před oddělením měny pokleslo množství peněz v oběhu o více než polovinu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013.



HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (12) Zednáři – bratrstvo humanistů nebo zlovolná sekta?
Barokní katolicizmus byl v druhé polovině 18. století už za zenitem, jeho pozice ve společnosti však byla i nadále silná.

Zároveň se ale ve vyšších kruzích šířily sympatie k novému duchovnímu bratrstvu zvanému svobodní zednáři. Církev to sledovala se vzrůstající nelibostí. Do tajemného společenství, mezi jehož obecně deklarovanými cíli bylo zejména mravní a intelektuální povznesení lidstva, se totiž hlásili nejen úředníci, vojáci a aristokrati, ale i řada kněží.

Jednoho večera roku 1762 vyšel Jan Adolf hrabě Kounic na nádvoří malostranského paláce, který před několika měsíci koupil. Nastoupil do kočáru a zanedlouho již vcházel do slavnostně osvětleného sálu jiného pražského paláce. To už ale nebyl hrabětem Kounicem. Dveřník ho ohlásil jako „Rytíře stříbrné koruny“. A protože jeho spolubratři už čekali jen na něj, mohla ceremonie zednářské lóže započít. Velká francouzská revoluce nebyla jen výbuchem hněvu té části společnosti, která neměla co ztratit. Starý společenský model narušovali po předcházející dlouhá desetiletí sami členové privilegovaných vrstev. Pevná barokní koalice aristokracie a vysokého kléru dokázala dlouho udržovat status quo. Její mladší členy však tradiční hodnoty přestávaly lákat. Zednářství se pro ně stalo alternativou a časem dokonce módou. Působilo přitažlivě na všech úrovních a členem lóže se proto mohl stát jak neznámý provinciální úředník, tak František Štěpán Lotrinský, manžel Marie Terezie.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.

I Mám rád ZLATÉ MINCE .CZ
www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2022 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.