2019 b.k. - 200 Kč První pražská defenestrace

Averz (lícní strana):
Na lícní straně dvousetkoruny je ztvárněn vycházející dav lidí z kostela Panny Marie Sněžné v Praze. Po obvodu mince je umístěn v mezikruží název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hodnoty se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“. Značka České mincovny tvořena písmeny „Č“ a „M“ je umístěna za zkratkou peněžní jednotky.

Reverz (rubová strana):
Na rubové straně dvousetkoruny je zachycen samotný akt defenestrace. Po obvodu mince je umístěn v mezikruží text „PRVNÍ PRAŽSKÁ DEFENESTRACE“ a letopočty „1419 – 2019“. Iniciály autorky mince, akademické sochařky Majky Wichnerové, které jsou tvořeny kompozicí písmen „M“ a „W“, jsou umístěny pod levým spodním oknem.

PODROBNOSTI K 2019 b.k. - 200 Kč První pražská defenestrace

Doporučujeme :
- - Stříbrné mince ČR
- Co je to žádanka mincí?

Další stříbrné mince 2019:
200 Kč První pražská defenestrace
200 Kč Sestrojení prvního letadla české výroby Bohemia B-5
200 Kč Založení Československého červeného kříže
200 Kč Aleš Hrdlička
500 Kč Zahájení vydávání československých platidel

Česká národní banka vypsala v červenci 2018 ceny za předložení uměleckého návrhu pamětní mince, která bude vydána k 600. výročí první pražské defenestrace, s uzávěrkou dne 21. září 2018. Vypsání ceny se účastnilo 12 výtvarníků, kteří předložili celkem 19 sádrových modelů. Vyhodnocení uměleckých návrhů uskutečnila Komise pro posuzování návrhů na české peníze dne 2. října 2018. Odbornou poradkyní byla profesorka PhDr. Marie Bláhová, CSc., z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Komise hodnotila návrhy tradičním tříkolovým systémem. V prvním kole bylo vyřazeno 6 návrhů, které se vyznačovaly výtvarnými či technickými nedostatky a věcnými chybami ve ztvárnění tématu. Ve druhém kole bylo oceněno 9 návrhů. Do třetího kola postoupily čtyři návrhy, které komise označila za tematicky i výtvarně nejzdařilejší. První cenu a doporučení k realizaci získal návrh Asamata Baltaeva, DiS., za výběr motivů na lícní straně a za dokonalé zachycení postav v pohybu na straně rubové. Druhou cenu komise udělila návrhu akademické sochařky Majky Wichnerové za vystižení atmosféry vycházejícího davu z kostela Panny Marie Sněžné a samotného aktu defenestrace. Třetí cenu obdržel návrh akademického sochaře Zbyňka Fojtů za soulad obou stran a vystižení tématu husitství z Jenského kodexu. Návrh Mgr. Petra Horáka získal ve třetím kole mimořádnou odměnu. Bankovní rada České národní banky na svém jednání dne 15. listopadu 2018 nepotvrdila rozhodnutí komise a k realizaci vybrala návrh akademické sochařky Majky Wichnerové.

mince ČNB 200,- Kč - Defenestrace

1. cena

mince ČNB 200,- Kč - Defenestrace

3. cena

Defenestrace

První pražská defenestrace 30. července 1419

Narůstající konflikty v Čechách na konci 1 4. a na počátku 15. století, vnitřní války, ekonomické problémy, především však poměry v církvi, vyvolávaly ostrou kritiku, kterou šířili reformní kazatelé ve městech i na venkově. Upálení předního z nich, mistra Jana Husa, v Kostnici 6. července 1415 a mistra Jeronýma Pražského o necelý rok později, pobouřilo celé Čechy. Česká a moravská šl echta poslala kostnickému koncilu známý protestní list. Proti koncilu se postavila pražská univerzita. Po zemi se šířilo přijímání z kalicha jako symbolu návratu k původní nezkažené církvi. Ve městech docházelo ke sporům o kostely mezi zastánci a odpůrci k alicha. Na venkově šířili nové myšlenky především potulní kazatelé. Český král Václav IV. proti těmto jevům zprvu nezasahoval. Až na nátlak svého bratra římského a uherského krále Zikmunda , a církevních představitelů na počátku roku 1419 nařídil, aby se faráři, kteří byli vypuzeni ze svých kostelů, protože nechtěli podávat oltářní svátost podobojí, vrátili zpět a aby jejich nástupci tyto kostely opustili. To vyvolalo neklid především v Praze, kde by takto Husovi přívrženci směli působit pouze ve třech kostelech. Nejradikálnější situace byla na Novém Městě pražském, kde Václav IV. dosadil novou protihusitsky orientovanou městskou radu. N oví konšelé mimo jiné zatkli několik stoupenců kalicha. Napětí vyvrcholilo v neděli 30. července 1419. Bývalý premonstr átský mnich Jan Želivský , který nedlouho předtím musel v důsledku králova nařízení opustit kostel sv. Štěpána, tehdy pronesl v kostele P. Marie Sněžné kázání na téma „Střežte se falešných proroků“ a svými výroky navodil v početném shromáždění, v němž někte ří účastníci byli ozbrojeni, bojovou náladu. Po kázání se zástup vydal ke kostelu sv. Štěpána, vylomil vrata, uvedl Jana Želivského zpět do kostela a ten podával přítomným svátost pod obojí. Novoměstští radní v čele s purkmistrem, ale i někteří obecní starší, úředníci a pacholci , znepokojeni situací se dostavili na radnici, aby učinili opatření proti nepokojům. Posléze se před radnicí objevil zástup lidí vedený Janem Želivským se svátostí upevněnou na dlouhé tyči. Jan Želivský vyzval konšely, aby propustil i z vězení zajaté husity. Když konšelé odmítli, vrhl se zástup na stráže, husité vtrhl i do radnice, pobili purkmistra, konšely a úředníky, kteří včas z radnice neutekli, a vyhodili je z oken (zahynulo 13 nebo 14 lidí). Na zprávu o těchto událostech reagova l Václav IV. záchvatem vzteku, který zřejmě vyvolal mozkovou příhodu. Po více než dvou týdnech, 16. srpna 1419, král zemřel. Zpráva o jeho smrti vyvolala další bouře. V Praze byli nekatolíci vyháněni z města, byl vypálen kartuziánský klášter, ničeny obraz y a sochy v kostelí ch. Bouře zasáhly i další města jako Písek, Plzeň, Žatec, Louny nebo Hradec Králové. Text: Prof. PhDr. Marie Bláhová, DrSc

REGISTRACE NA ŽÁDANKU.
Získejte vzácné mince do své sbírky. Starosti nechejte na nás.
(Dejte na žádanku mince, které vám chybí. S námi můžete získat i vyprodané vzácné a žádané tituly.)

Co je to "Žádanka"?

Poptávka, žádanka, nebo taky chyběnka je nezávazná poptávka konkrétní mince. Sběratelé kteří chtějí doplnit svou sbírku titulem, který je již vyprodán nebo je vzácný musí jejímu shánění věnovat hodně času a značné úsilí. Vyplněním žádanky přenesete tuto činnost na nás.

Mince, které nejsou skladem mají místo ceny uveden symbol a vedle něj text "Na žádanku". Kliknutím na tento text minci zapíšete do svého seznamu žádanek. Jako registrovaní uživatelé si můžete svůj seznam žádanek kdykoliv prohlédnout, doplnit, nebo z něj odstranit minci kterou jste již získali.

V případě, že mince o kterou máte zájem je skladem a nabízíme ji k prodeji, systém Vám automaticky zašle zprávu na Vaši e-mail adresu. Vy se pak můžete rozhodnout zda budete mít o minci za tuto cenu zájem, a případně si ji objednat obvyklým způsobem.

Uvedením mince do seznamu žádanek se nezavazujete k jejímu odběru.

Individuální žádanky.
Žádanku můžete vyplnit i na minci která na našich stránkách není vůbec uvedena. Nemá kód, ani nemá popis. Takové žádance říkám individuální žádanka. Individuální žádanky se liší především tím, že dostupnost v nich uvedených mincí není sledována automaticky počítačem, ale průběžně operátorem našeho e-shopu.
Svou individuální žádanku můžete vyplnit na této stránce.

Časté otázky:

Jak získáte minci, která mi chybí?
Výkupem ze soukromých sbírek. Tak jak noví sběratelé začínají, tak i jiní se sbíráním končí. Z nejrůznějších důvodů ruší své sbírky a nabízí nám je k odprodeji. Nejčastěji jde o prodej dědictví. Tímto způsobem se vrací do oběhu i velmi vzácné tituly, které sběratelé považují za skutečné skvosty a sami by je na burze nikdy nenabízeli.

V čem je žádanka na serveru Zlatemince.cz výhodnější?
Je zpracovávána elektronicky. Každý záznam je evidován a zatříděn. Obrátí-li se na nás majitel mincí s nabídkou odprodeje, víme rychle kdo má o tuto minci zájem. Naše adresa navíc patří mezi nejnavštěvovanější a poptávek i nabídek zpracováváme velké množství.

Jak dlouho poptávka platí?
Trvale. Vaše poptávky evidujeme do té doby dokud Vám danou minci nezajistíme, nebo dokud ji sami neodvoláte.

Jak rychle mi žádanou minci zajistíte?
Pokud poptáváte mince, které jsou vyprodány nebo jsou opravdu vzácné, obrňte se trpělivostí. Plnění poptávek nelze provést dříve než nám žádanou minci nabídne k výkupu jiný sběratel.

ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (47)

Početní peníze I.

V seriálu o kovových známkách nemohou chybět sběratelsky velmi oblíbené početní peníze. Tzv. vládní tvoří hranici mezi numismatikou a exonumií, soukromé početní peníze či žetony mezi numismatikou a medailistikou. Zastavme se nejprve u prvních.

Počítání „na linkách“ byl způsob provádění matematických operací známý již ve starověku. Sumy se v yjadřovaly kladením kaménků či kostek na desku s liniemi zvanou abakus. Jednotlivé linky měly hodnotu řádů jedniček, desítek, stovek, tisíců atd., mezer y v yjadřovaly poloviny čili pětky, padesátky atp. Znalost této matematické metody přešla jako kulturní dědictví antiky do doby středověku. Zda byla předána z Byzance prostřednictvím křížov ých v ý prav, nebo jinak, o tom se vedou polemiky. Na přelomu vrcholného a pozdního středověku se vyvinuly k tomuto účelu zvláštní pomůcky ražené jako mince z mědi a jejích slitin, početní peníze.1 Jejich pomocí se na abaku vyjadřovaly sumy a různé početní úkony a měly tak důležité místo v obchodních praktikách středověku. Nejstarší početní peníze z konce 12. století byly užívané kupci v Itálii (obr. 1), odtud se obchodem rozšířily v polovině 13. století do Francie, v 14. století se razily v Holandsku a Anglii, později také v Německu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2019.

ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (36) Jídelní známky I

Známky k odběru jídla v pohostinství, tedy kovové stravenky, mají u nás bohatou historii.

O jejich oblíbenosti u sběratelů svědčí fakt, že pražské jídelní známky z poloviny 19. století byly součástmi numismatických sbírek snad již v době své platnosti.

Filozof, lékař a politik Jan Jessenius či Ján Jesenský nebo také Jan z Jesenu se narodil 27. prosince 1566 ve slezské Vratislavi. V roce 1583 se zapsal na univerzitu ve Wittenbergu a v roce 1587 obhájil v Lipsku disertaci. V roce 1588 odešel na filozoficko-lékařské učení do Padovy, kde obhájil lékařskou i filozofickou práci. V Praze získal doktorát, nejprve se vrátil do Vratislavi, kde působil jako lékař a později získal titul dvorního lékaře saských vévodů. Stal se mimořádným profesorem a v roce 1597 rektorem univerzity ve Wittenbergu. V roce 1600 přijel za přítelem Tychonem de Brahe do Prahy, kde provedl na těle odsouzence první veřejnou pitvu, jejíž popis je jedním z vrcholů jeho vědecké činnosti. V Praze pak prováděl jako host Univerzity Karlovy další pitvy a publikoval odborné práce. Začal se zabývat také politikou, stal se jedním z hlavních představitelů protihabsburského hnutí a plnil diplomatické úkoly.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY

NEAKTIVNÍ COOKIES

Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.

Proof:	Vyprodáno na žádanku
B.k.:	Vyprodáno na žádanku