Jan Rolenc Specialista na slezské mince
K velkým znalcům historie slezského mincovnictví patří teprve čtyřiadvacetiletý student Jan Rolenc z Havířova.
O numismatiku se začal zajímat už v dětství, na slezské ražby se specializuje od roku 2008.
Sběratelství v jeho pojetí není pouhé statické hromadění mincí. Numismatik má mít především znalosti: o místě a době vzniku mince, o technologii tehdejší v ýroby i o historických
souvislostech. To jsou pravidla, kterými se řídí student Slezské univerzity v Opavě Jan Rolenc. Sběratelství považuje za dynamický koníček, a proto, v ybaven fotoaparátem
a poznámkov ým blokem, neváhá v yrážet do širokého okolí, aby navštěvoval historické objekty nebo pátral v zaprášených archivech. „Už jako dítě jsem obdivoval zahraniční mince, které vozili z dovolených většinou strýcové. Zlom nicméně nastal před osmi lety, kdy v Havířově otevřeli numismatickou prodejnu, a já jsem byl šokován, že třeba vídeňské feniky,
mince z patnáctého století, se dají pořídit za pouhou stokorunu,“ zavzpomínal na událost, která odstartovala jeho odborný zájem. Právě zmíněné „drobáky“ se staly základem Janovy první sbírky, z níž mu ovšem dnes už mnoho nezbylo.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012
OFICIÁLNÍ NOVORAŽBY ZLATÝCH MINCÍ
Historické mince ožívají
Jsou zlaté, vypadají staře s letopočty jako 1907 nebo 1949 a přesto mohly být vyraženy v loňském roce, to jsou oficiální novoražby. Kdo by neznal některou z rakouských novoražeb s portrétem Františka Josefa I. Kromě Rakouska razily oficiální novoražby zlatých mincí i Francie, Velká Británie, Mexiko, Španělsko, Švýcarsko nebo Bulharsko.
Oficiální novoražby
Technicky je jako „oficiální novoražba“ označována mince nebo medaile ražená vládní mincovnou z originálních razidel v pozdější době. Ve většině mincoven bývá běžnou praxí používání razidel z předchozího roku pro nový ročník a toto není považováno za novoražbu. Aby byla mince označena za novoražbu, musí být v ražbě větší časová prodleva a nebo prohlášení, že ročník bude zmražen na neurčito. Co ale vede mincovny k oživení dávno nepoužívaných ražeb? Důvodů je vícero. Například mexická mincovna začala s ražbou 50 pesos, aby se zbavila přebytků drahých kovů, zatímco Velká Británie chtěla zakročit proti padělatelům sovereignů a v USA vznikaly novoražby díky poptávce sběratelů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2018.
ZLATÉ MINCE .CZ