Mince státu Arménie. Přehled kategorie.

Nejkrásnější medailony Karolínská kolekce kompletní
Exkluzivní sadu pamětních medailonů inspirovaných slavnou českou mincí Nové Město pražské ze sady Karel IV., vyrazila Pražská mincovna. Náměty pro čtyři nové tituly vytvořil akademický sochař a medailér Vladimír Oppl.

Zlatá desetitisícikoruna Karel IV. – Nové Město pražské (emise ČNB) se zařadila k legendám české mincovní tvorby. V prestižní anketě každoročně pořádané v USA časopisem World Coin News a nakladatelstvím Krause Publications získala na přelomu tisíciletí titul Nejkrásnější zlatá mince roku 1999. Celá emise je samozřejmě už dávno beznadějně vyprodaná, slavný motiv se však znovu objevil na pamětních medailonech Pražské mincovny, která k jejich ražbě získala autorská práva i souhlas České národní banky.
K motivu připomínajícímu založení Nového Města pražského navíc přibyly další tři návrhy z ateliéru Vladimíra Oppla, takže vznikla zajímavá sada čtyř medailonů tematicky zaměřených na období vlády Karla IV. Zajímavostí je, že tyto návrhy měl autor téměř patnáct let uložené v archivu, původně byly totiž určeny pro pamětní mince České národní banky.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013

Záhadné grešle Karla VI.
Mince z let 1718 a 1719 se značkou M–B

Značka složená z písmen M a B je v numismatické literatuře spojována s ražbami grešlí ve slezské mincovně v Břehu. Používala se v době v době, kdy Slezsko stále ještě bylo součástí zemí Koruny české. Své mince včetně grešlí v Břehu v průběhu čtyř desetiletí postupně razili tři habsburští panovníci, kteří nejenže dosedli na císařský trůn, ale současně ve výčtu jejich titulů nechyběl titul Bohemiae Rex – český král. Byli to Leopold I. a jeho synové Josef I. a Karel VI.

Pokusme se na úvod nejprve alespoň stručně zrekapitulovat základní informace o mincovně v Břehu (Brzeg, Brieg). Tato slezská mincovna zřízená v LehnickoBřežském knížectví razila na přelomu 13. a 14. století dvoustranné stříbrné mince nazý vané kvartníky. Později, ve druhé polovině 14. století a počátkem 15. století se v Břehu razily knížecí haléře. Potom se mincovna na delší čas odmlčela. Ražba v Břehu byla obnovena až v první čtvrtině 17. století. Bylo to poté, co kníže Jan Kristián zvaný Břežský (1621-1639) začal razit vlastní minci. Jednou z mincoven, kterou k tomuto účelu v yužíval, byla obnovená mincovna v Břehu. Po třech letech intenzivní ražby však byla mincovna spolu s ostatními téměř na třicet let uzavřena.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2015.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

Mince státu Arménie

NEAKTIVNÍ COOKIES